Zdravá výživa mě zajímala už od dětství. Asi to bylo dáno tím, že jsem od malička závodně plavala, vlastně jsem se pořád pohybovala mezi sportovcema a měla jsem možnost si sama na sobě vyzkoušet, co strava s mým výkonem dělá. Začala jsem si všímat, že má velký vliv na zdraví, energii, výkon a že je nesmírně propojená s tím, jak se budeme cítit. 

​

Takže když jsem začala řešit, čím bych se jednou chtěla živit, tak jsem měla jasno, že se chci pohybovat v oblasti výživy a vystudovala jsem Vyšší odbornou školu zdravotnickou, obor Nutriční terapeut. 

​

Bohužel už během prvních měsíců studia jsem si uvědomila, že se lecos vyučuje na základě vyvrácených a zastaralých dat. To pro mě byl trošku šok, protože jsem doufala, že si budu vědomosti spíš prohlubovat.

 

Nicméně mě to neodradilo a z věcí, který jsem si zjišťovala sama ve svém volnu, tak jsem se třeba dozvěděla, že tak často skloňovaný Diabetes II. typu lze v řádech několika týdnů - když je to brzy po té diagnostice, úplně zvrátit změnou životního stylu. Samozřejmě ale, když by se lidé vrátili a dělali všechno co předtím, jak jedli a jak se nehýbali, tak se jim ta nemoc může vrátit. Příklady jako tenhle ve mně zapálily touhu pomáhat lidem se z některých nemocí uzdravit i bez použití léků, které mohou mít i spousty vedlejších účinků a nemusí vést k trvalému vyléčení.

 

Uvědomuji si, že léky jsou v některých případech nezbytné a efektivní, ale také sebou nesou možná rizika. Zároveň jsem si jistá, že strava a celkově zdravý životní styl vedou ke stavu, že v mnoha situacích tyto léky nemusí být potřeba.

​

Začalo mi dávat obrovský smysl, že začnu lidi učit správně jíst a vlastně i celkově správně žít, protože na zdraví musíme nahlížet komplexně, celostně. 

 

No a hned v zápětí mě v tom utvrdil můj manžel, kterému byla diagnostikována brániční kýla a bohužel i Barrettův jícen (jedná se o prekancerózu). U tohoto onemocnění dochází k úniku obsahu žaludku do jícnu, kde nemá co dělat a žaludeční kyselina společně s pepsinem postupně rozleptává sliznici. Manžel byl ve fázi, kdy v něm žádné jídlo nezůstávalo a byla mu jako jediná cesta doporučena radikální operace (fundoplikace, kdy je část žaludku obtočena kolem jícnu) a doživotní léčba. Úpravou životního stylu již ale několik let funguje bez operace, běhá po horách, léků se sice zatím nezbavil, ale řeší s lékařem jejich postupné snižování.

​

Tou nejjednodušší cestou je prevence, žít zdravě, jíst zdravě a co nejvíce minimalizovat rizika.