Co když vám řeknu, že pokud bychom podrobili vaše tělo analýze DNA, zjistili bychom, že 99% by nebylo lidské! Ano, celková porce lidského DNA ve vašem těle je pouze 1%, 99% je původu mikrobiálního.
Náš organismus obsahuje trilióny buněk, ale jen 10% z nich jsou lidské, 90% vašich buněk tvoří buňky mikrobiální.
Co jsou zač tyto mikroskopické organismy a kde se nacházejí?
Žijí s námi od počátku naší evoluce, vyvíjí se tělo na tělo s námi a naprostá většina se nachází v našem trávicím traktu, od úst až po konečník. Jsou ale také na všech sliznicích – dýchacích cest, močových cest, jsou na kůži, v gynekologické oblasti, celkem tvoří masu až o 2 kg.
Mikrobiom je souhrnné označení pro mikrobiální osídlení lidského těla a to prospěšných i patogenních mikrobů. Jedná se o soubor bakterií, kvasinek, hub a virů vyskytující se na lidském těle a v něm. Zdravý mikrobiom je zásadní pro naše zdraví i zdravou hmotnost.
Po celém světě se vědci snaží o jejich detailní identifikaci a přesto jich 99% stále neznáme. Jedno už dnes ale víme jistě, tento doslova zapomentý orgán je extrémně důležitý pro fungování celého organismu. V první řadě reguluje imunitní systém, jeden z nejdůležitějších obranných systémů, který rozhoduje o tom, jestli budete zdraví, nebo ne. Reguluje ale také hormonální systém, zaručuje vstřebávání všech důležitých výživných látek a dokonce se zjistilo, že ovlivňuje naši náladu a chování a pomáhá tvořit až 95% tzv. Neurotransmiterů – což jsou přenašeče informací v nervovém systému.
Mikrobiom se dědí (respektive existuje vztah mezi mikrobiomem a naším genotypem) a je dále ovlivňován řadou faktorů, jako je například typ porodu, kojení, strava či prostředí ve kterém žijeme. Střevní mikrobiom je snadno narušitelný, nejvýznamnější negativní vliv je u antibiotické léčby, rovnováhu poškozuje nezdravá strava, stres, kouření, přemíra čistoty, chemické látky (herbcidy, pesticidy) a některé léky.
A teď bychom si měli položit otázku. Když víme, že v našem těle existuje takovéto společenství s obrovským vlivem na fungování organismu, nemůže to náhodou mít co dočinění se současnou epidemií chronických civilizačních nemocí, obezity, autismu, či dokonce onkologie? Buďte si jistí, že ano! Máme šanci se s nimi buď kamarádit, nebo ne. V době kdy nás kosili infekce, hlavně z důvodu špatných hygienických podmínek, došlo k objevu antibiotik a vývoji vakcín, což byl skvělý krok, který zachránil nespočet životů. Ale proč se to v 21.století obrací proti nám? Protože se změnila doba, antibiotika se extrémně nadužívavají, očkovacích látek přibývá a strava je plná herbicidů, fungicidů, pesticidů a také antibiotik.
Co pro nás znamená?
Nízká pestrost neboli diverzita druhů mikroorganismů v našem těle a vznik rezistentních kmenů vůči prakticky všem druhům antibiotikům. Tato situace se považuje za jeden z hlavních faktorů vzniku civilizačních epidemií. Narušení citlivé rovnováhy mezi mikroorganismy, imunitním a nervovým systémem má za následek poruchy regulace důležitých systémů včetně hormonálního, což vysvětluje proč se ordinace plní lidmi s cukrovkou, metabolickým syndromem, psychickými poruchami, onemocněními srdce a cév.
Navíc bohužel stále přibývá nemocí dětí, včetně autismu a obezity.
Jak můžeme najít cestu k usmíření s našimi mikrobiálními přáteli?
Nejprve musíme změnit způsob, jakým se stravujeme, a naučit se antistresovým technikám. Stres je pro ně velmi škodlivý, protože aktivuje autonomní nervový systém a vede k nadměrné produkci stresového hormonu kortizolu.
Každá negativní myšlenka a každý průmyslově zpracovaný potravinářský výrobek může poškodit naše mikrobiomy. I když jsou naši mikrobiomi velmi trpěliví, jejich tolerance má však není nekonečná.
Zjistilo se, že při přítomnosti jakékoli chronické civilizační nemoci, včetně onkologie, jsou výsledky testů střevního mikrobiomu alarmující - nízká pestrost kmenů, poruchy vstřebávání živin, zvýšená propustnost střevní sliznice, záněty a občas i parazitární infekce. Proto musíme nalézt způsoby, jak chránit naše mikrobiomy a obnovit jejich diverzitu pro zdraví a pohodu našeho těla.
S naším mozkem mikrobiom neustále komunikuje skrze autonomní nervový systém přes tzv. osu střevo–mozek, prostřednictvím které ovlivňuje naši náladu a psychické funkce. A co je na tom fascinující je, že 400x více signálů jde ze střeva do hlavy, než naopak. Takže mozek není ten rozhodující, zapomeňme na to, že mozek rozhoduje, rozhodují zcela jiné orgány. 100x více signálů jde ze srdce do hlavy, než naopak. Takže pokud si myslíme, že to urveme hlavou, tak neurveme.